Sparťanská třístovka.

Poslední dobou sem pořád nemocná. Neumíram, ale nemůžu se zbavit rýmy a o co hůř, moje teplota se pořád pohybuje kolem 37°. A to přináší věčný dilema - jít, či nejít cvičit? Samozřejmě, že se většinou rozhodnu, že ano. To bych nemohla cvičit nikdy:D
Dneska ráno jsem se rozhodla stejně. S teplotou 37,2 jsem se rozhodla jít do fitka a čelit tréninku, co pro mě a známýho připravil brácha. Ráno sem měla strašný, tak jsem se těšila, jak se ve fitku pořádně vybiju. To jsem ale ještě nevěděla, co mě čeká..
Nevim jestli někomu něco řiká Sparťanská 300 (mě teda ne) a proto vám vysvětlim, o co vlastně jde Je to jednoduchý. Cvičíte na čas, bez přestávek (jasně, když nemůžete, vydýchejte se, ale hned zase do práce) a celý to vlastně spočívá v tom, že jedete dohromady 300 opakování.

My měli tu opravdovou třístovku od bráchy trošku upravenou, abychom to vůbec přežili :D

- Přítahy v multi pressu - 25 opakování
- Mrtvoly jednoruč (já jsem měla 7,5 kg) - 50 opak.
- Kliky (v půlce sem se přesměrovala na dámský, to fakt nešlo) - 50
- Dřepy s výskokem - 50
- "Horolezec" - 50
- Tlaky jednoruč (3 kg myslim) - 50
- Přítahy v multi. - 25

Vypadá to že to nic neni a váhy jsou oproti tomu kolik zvedam normálně úplně minimální, ale vzhledem k počtu opakování a tempu, mi to přišlo víc než dost :D
Po skončení jsem měla vážně na krajíčku. Knedlík v krku a už jsem jen odpočítávala vteřiny, kdy budu muset utíkat na záchod.. Se slzama na krajíčku jsem to díky bohu rozdžchala a šla si dál docvičit ještě extra břicho..

Celou tuhle sebevraždu jsem dokončila za 12 minut a 24 vteřin. Což mě potěšilo, vzhledem k tomu že známýmu proti kterýmu jsem cvičila, to trvalo o skoro 4 minuty dýl než mě, joo ! :D
Už se ale upřímně těšim na pondělí, až si zase pojedu svoje nožičky a věci, na který jsem zvyklá.

A co vy? Dáváte si někdy taky takovouhle změnu v tréningu, nebo jedete jen klasicky? :)

Dýňový koláč

 

Poslední dobou nemám moc na pečení kvůli škole, cvičení a práci čas. Od včerejška ale ležim doma s teplotou a dneska se mi odpoledne udělalo trochu líp, tak jsem si při pohledu na dýni v kuchyni řekla, že to přeci nenechám jen tak. Měla jsem v plánu udělat dýňový koláč podle jiného recepte, 100% zdravého a neškodného receptu. K mému neštěstí jsem si ale banán který byl do receptu potřeba, narvala ráno do palačinek (omnomnooom). Takže smůla, musela jsem vyhledat jinou variantu nepřecukrovanýho dýňovýho koláče. Tentokrát už to neni tak moc healthy, fitness, clean a bůh ví co ještě :D A to díky mouce. Já se třeba pečivu a celkově výrobkům z mouky snažim vyhýbat (jasně Eldo, právě jsi napsala, že si ke snídani měla palačinky!), ale co. Ted jsem nemocná, takže se to smí. Špaldová mouka je menší zlo a navíc, jednou za čas ke snídani, to mě nezabije. Já a moje převločkovaný tělo potřebujem aspoň na chvíli malou změnu :D

A z čeho že jsem tuhle dýňovou dobrotu uplácala?

- 500g nastrouhané dýně
- 100g špaldové mouky
- 3 lžíce medu
- 2 vajíčka
- 1 kypřící prášek do pečiva

- skořice

Po tom, co jsem při snaze oloupat dýni zničila polovinu naší kuchyně a zlámala si většinu nehtů jsem se rozhodla, že bude jednodušší, když dýni nejdřív uvařim do měkka a potom až nastrouham. K nastrouhané dýni jsem přimíchala med a vajíčka. V druhé misce jsem smíchala mouku s kypřícím práškem a trochou skořice a následně to i se směsí z dýně smíchala dohromady. Pečeme v troubě po dobu 25 minut na 180°. 

Jednoduchý jak facka a ještě k tomu taková dobrota. Dokonce i moje malá zmlsaná sestřička řikala, že je to dobrý, takže velikej úspěj :D 

Tak zkoušejte, pečte, pište a já se jdu zase léčit k nákýmu filmu :)

What now?

Za celej svůj zatím vcelku krátkej život, jsem čelila už spoustě rozhodnutí. Od životního problému "Co si vezmu zítra na sebe?!" přes "Mám si opravdu takhle navečer dát tu pizzu?" až po výber účesu na maturitní ples (nejhorší rozhodnutí v mym životě, achjo). Všechno mi to přišlo až tak směšně jednoduchý. Nikdy sem přesně nevěděla, co chci v životě dělat a přitom mi všechno tak hezky vycházelo a já nemusela řešit zbytečný kraviny. Bohužel, jak zjištuju, všechny opravdový problémy se spolu zřejmě seskupovaly někde zarohem a čekaly na chvíli, až budu nejzranitelnější, aby se mi mohly hezky společně smát. A tak jsem se dostala sem. Do nejhoršího období, jaký jsem kdy měla. Najednou musim čelit nejtěžším a tentokrát už opravdu životně důležitým rozhodnutím. A co si budem povídat, od těch problémů co zítra na sebe se vlastně nic nezměnilo. bezradná jsem úplně stejně.

Tak mi držte palce, at zase nezvolim špatně. (Jako když věřim Seznamu, že bude vedro, vyjdu v sukýnce a ono místo toho pomalu sněží!)

Running challenge

Po dnešnim zdrcujícim tréninku, milionech pohledů do zrdcadla se znechucenym výrazem stylu "panebože fuj já sem tlustá" a bráchovo poznámkama "běháš? měla bys.." jsem naprosto vydeptaná (až na těch krásnejch 40 kg na dřepy, na ty jsem pyšná!) a rozhodnutá, že i přes mojí maximální nechuť k běhu se dokopu k tomu, abych se aspoň jedenkrát týdně šla proběhnout ! Vim, 1x týdně, co to je? Vždyť to je vlastně jen 4krát za měsíc.. Na druhou stranu, se školou do 6ti, fitkem 3krát týdně a prací 3x - 4x týdně se toho o moc víc stihnout nedá :D Běh odjakživa nesnášim a moje vlohy k němu nejsou o moc větší. Už po 50ti metrech sem rudá jak rajče, funim, slintam, chce se mi brečet, píchá mě v boku, nemůžu dýchat a řikam si, co to bylo zase za blbej nápad a že už nikdy nepůjdu. :D A většinou mi to rozhodnutí že UŽ NIKDY, vydrží fakt dlouho. Tentokrát ale ne ! Proto to píšu sem, aby to bylo oficiální a já se prostě musela překonat z toho lenoštví a začít pořádně makat, jo ! :D

A co vy, jste na tom stejně jako já, nebo naopak běhání milujete?

Příchutě Nu3tion

Už od pondělka mi dělají společnost skvělé příchutě od Nu3tion . Na jejich internetových stránkách můžete najít spoustu různých příchutí, od běžné čokolády, přes granátové jablko až třeba po capuccino. Myslim si, že svojí oblíbenou chuť si tam vybere opravdu úplně každý.

Too bussy, too sick.

Já vím, už je to dlouho, co tu byl poslední článek. Bohužel to nejde jinak. Školní rok mi začal a já se nestačím divit, jak málo času mám. Škola do 6ti, práce celý víkendy a do toho všeho jsem nemocná. Přecházet nemoc je to nejhorší, bohužel ale nemám jinou možnost. Ani nechodim tento týden cvičit a to znamená, že mi vážně musí být mizerně.. :D Ode dneška mě čeká až do soboty práce, tak si moc neodpočinu, ale v pondělí už zase hodlám naběhnout do fitka a dohnat, co jsem zameškala ! Doufám, že vy se máte líp než já a ničíte se i za mě ! :D Pac a pusu, E.

1.září

A je to tu zase.. Další školní rok a já dneska (proč sakra ne až za měsíc!) usedla poprvé do školních lavic mé nové školy. Musim říct, že to byl šok, po tolika měsících zase být ve škole a muset poslouchat učitele :D Díky bohu, že nový prostředí a spolužáci mě zatim dostatečně baví a já v lavici dneska ani neměla chut usnout. Zato teď mám, to vstávání mě zabije.
Každopádně s novym školnim rokem se mi vrací stará rutina. Celý dny strávený ve škole a hladová Elda, to prostě nejde dohromady. Proto si pečlivě, pokud nejsem večer líná, každý den poctivě připravuju svačinky, abych druhý den neumírala hlady a nemusela se cpát bagetama z automatu.
Jak to máte vy? Připravujete si svačinky, dělá vám je maminka, nebo utrácíte peníze až na místě? :D
Já si právě dodělala svojí historicky první vysokoškolskou svačinu a myslim že je to poslední den, co jsem si tu přípravu užívala.. :D A čim že si to zítra nacpu pupek?

 

 Mísa šopáku, která mi doufám vydrží aspon na dva dny. už stačí jen přendat do mističky, mnam :D

 A další v pořadí tu máme hnusný racio, kterým vůbec nemůžu přijít na chuť (:D), gervais a samozřejmě trošku cukrů v potobě mýho milovanýho banánu :)

 Líbila by se vám taky taková svačinka? pište do komentářů, jak vy se připravuejte nebo nepřipravujete na dny, které celé trávíte mimo domov. 

Budu se těšit !