Poslední dobou sem pořád nemocná. Neumíram, ale nemůžu se zbavit rýmy a o co hůř, moje teplota se pořád pohybuje kolem 37°. A to přináší věčný dilema - jít, či nejít cvičit? Samozřejmě, že se většinou rozhodnu, že ano. To bych nemohla cvičit nikdy:D
Dneska ráno jsem se rozhodla stejně. S teplotou 37,2 jsem se rozhodla jít do fitka a čelit tréninku, co pro mě a známýho připravil brácha. Ráno sem měla strašný, tak jsem se těšila, jak se ve fitku pořádně vybiju. To jsem ale ještě nevěděla, co mě čeká..
Nevim jestli někomu něco řiká Sparťanská 300 (mě teda ne) a proto vám vysvětlim, o co vlastně jde Je to jednoduchý. Cvičíte na čas, bez přestávek (jasně, když nemůžete, vydýchejte se, ale hned zase do práce) a celý to vlastně spočívá v tom, že jedete dohromady 300 opakování.
My měli tu opravdovou třístovku od bráchy trošku upravenou, abychom to vůbec přežili :D
- Přítahy v multi pressu - 25 opakování
- Mrtvoly jednoruč (já jsem měla 7,5 kg) - 50 opak.
- Kliky (v půlce sem se přesměrovala na dámský, to fakt nešlo) - 50
- Dřepy s výskokem - 50
- "Horolezec" - 50
- Tlaky jednoruč (3 kg myslim) - 50
- Přítahy v multi. - 25
Vypadá to že to nic neni a váhy jsou oproti tomu kolik zvedam normálně úplně minimální, ale vzhledem k počtu opakování a tempu, mi to přišlo víc než dost :D
Po skončení jsem měla vážně na krajíčku. Knedlík v krku a už jsem jen odpočítávala vteřiny, kdy budu muset utíkat na záchod.. Se slzama na krajíčku jsem to díky bohu rozdžchala a šla si dál docvičit ještě extra břicho..
Celou tuhle sebevraždu jsem dokončila za 12 minut a 24 vteřin. Což mě potěšilo, vzhledem k tomu že známýmu proti kterýmu jsem cvičila, to trvalo o skoro 4 minuty dýl než mě, joo ! :D
Už se ale upřímně těšim na pondělí, až si zase pojedu svoje nožičky a věci, na který jsem zvyklá.
A co vy? Dáváte si někdy taky takovouhle změnu v tréningu, nebo jedete jen klasicky? :)